Idea sympozia

Tyto stránky jsou pro opravdové milovníky gongů

Abychom se mohli pravidelně scházet, vytvořili jsme platformu sympozií a už název sám napovídá, co můžeme od sebe očekávat, když se řekne

SYMPOSION

do češtiny nejčastěji překládané jako Hostina.

Platónova Hostina, jedno z nejvýznamnějších filozofických děl antického Řecka, detailně zkoumá povahu lásky, krásy a touhy prostřednictvím oslavných projevů na boha lásky Eróta namísto bohapustého popíjení a přejídání se.

Účastníci Hostiny se léčí z kocoviny z předchozího dne, proto odmítají těžké pití a místo toho se dohodnou, že každý z nich přednese chvalozpěv na Eróta. Text tvoří sedm monologů, které postupně gradují od povrchních společenských názorů až po hluboké filosofické pochopení.

Faidros označuje Eróta za nejstaršího boha, který v lidech probouzí stud za zbabělost a touhu po hrdinství.
Pausanias rozlišuje dva druhy lásky – pozemskou (fyzickou, zaměřenou na tělo) a nebeskou (duchovní, zaměřenou na moudrost a ctnost).
Eryximachos je lékař, který lásku popisuje jako univerzální přírodní sílu přinášející harmonii celému vesmíru i lidskému tělu.
Aristofanes jako komediograf vypráví slavný mýtus o tom, že lidé byli původně kulatí tvorové se čtyřmi rukama a dvěma obličeji. Zeus je ze strachu rozťal napůl, a od té doby každá polovina bloudí světem a hledá svůj ztracený celek.
Agathón jako hostitel popisuje Eróta coby nejmladšího, nejkrásnějšího a nejdokonalejšího boha, který vládne spravedlností a odvahou.
Sókratés tvrdí, že o lásce ho poučila věštkyně Diotima z Mantineie. Erós podle ní není dokonalý bůh, ale chudý a vynalézavý démon (prostředník mezi bohy a lidmi). Narodil se z chudoby a nedostatku, proto stále po něčem touží. Láska je touha po trvalém vlastnictví dobra a krásy.
Na konci vpadne na hostinu opilý státník Alkibiadés. Místo oslavy Eróta začne oslavovat samotného Sókrata, kterého popisuje jako ztělesnění pravé lásky a filosofické ctnosti.

Podle Sókrata by měl člověk v průběhu života stoupat po pomyslném schodišti poznání krásy

– krása jednoho těla, fyzická přitažlivost ke konkrétnímu člověku

– krása všech těl, pochopení, že fyzická krása je u všech lidí stejná

– krása duše, ocenění mravních vlastností, které jsou cennější než vzhled

– krása institucí a zákonů, poznání krásy v lidském řádu a společnosti

– krása věd a poznání, láska k moudrosti

– krása sama o sobě, spatření absolutní, věčné a neměnné ideje Krásy

My gongisté se umíme také projevit krásně, moudře a jinak, než zvukem slov, která něco znamenají. Umíme se vyjadřovat za myšlenkami pouhým zvukem gongu. A podobně jako zmínění řečníci také každý po svém.

Pojďme si připravit gongistickou hostinu, ke které se navzájem pozveme a na které se každý z nás vyzná ze své lásky ke gongům hrou na ně. Obohaťme se navzájem svým originálním způsobem a popovídejme si, jaké pohnutky nás k našemu umění vyjádřit se zvukem gongu vedou.

Nechme se inspirovat Sókratem. Ukažme si, že krásu myšlení KORUNUJE KRÁSA stavu mysli za myšlenkami, kterého dosáhneme hrou na gongy. Onu pomyslnou „korunu a krásu“ už mimo jiné naznačuje zvýrazněné písmeno K v logu GONGIST/K/A. 

www.gongistka.cz / www.gongista.cz – jsou domény, na kterých se budeme scházet, abychom se navzájem pohostili svou touhou krásně hrát na gongy

Miroslav Noe, gongista